Sezóna 2 – Díl první: Pět smrtí a jeden výprask

Londýn 1532. Thomas Wolsey si vzal život, král Jindřich VIII. téměř Annu Boleynovou. Nezdá se ale, že by odchod největšího pleticháře široko daleko na onen svět ustálil divoké vody anglického dvora, spíše rozvířil vody jiné…

„Někteří jí dávají vinu za všechno. Svedou na ni to, že prší i to, že neprší. Viní ji z neplodnosti královny i z toho, že ji miluji. Viní ji, že nám vítr ničí úrodu a že bouře potápějí naše bárky. To všechno je vina lady Anny…“

Libovolnou kritiku Anny Boleynové král Jindřich prostě nerad slyší.

Jindřich VIII. není dvakrát spokojen se svou novou armádou řitních alpinistů, ať už se to týče přespříliš horlivého křesťana Thomase Moora, nebo sira Thomase Boleyna, jehož různí cvrlikaví vrabci na londýnských střechách ne náhodou označili jako podezřelého z vraždy pár zaclánějících církevních hodnostářů. Tyto a jiné vladařské renoncy by však šmahem shodil ze stolu jako banální, kdyby jen tušil, že si na Annu opět dělá laskominy její někdejší milenec, básník a příležitostný státník Wyatt, přítel Thomase Cromwella, George Boleyna (Annin bratr) a dalších zástupců mladé dvořanské generace.

Anna Boleynová dělá drahoty a žárlí na Kateřinu. Opět. Těžko definovat, zda je pravou příčinou přirozená ženská ješitnost mladé lvice nebo se tolik svědomitě drží plánů bezcitného otce.

Pořád ještě královna Kateřina Aragonská, žena, která v minulém životě snad musela být klíštětem, je nakonec vykázána od dvora na královo letní sídlo a její prostředník dostává od krále dokonce nabančíno. Její odjezd se stává pomyslným manifestem všech, kteří si nepřejí na stará kolena sledovat, jak se z Anglie postupně stává luteránský ostrov bezvěrců.

Charles, vévoda suffolský, překvapivě rychle rozchodil smrt Jindřichovy sestry Markéty a našel svým malým ratolestem sedmnáctiletou „matku“.

V kuloárech církevních hodnostářů je tradičně rušno, ale rozhodně ne od veselí. Jak Campeggiovi tak samotnému papeži dochází, že pouze s odkazem na nějaké tradice zaláskované anglické enfant terrible jménem Jindřich na svém vodítku asi neutáhnou. Aby ne, Jindřich se jejich „vyhrožování“ exkomunikací momentálně jen směje. Thomase Boleyna jejich angličtí přátelé dokonce iritují natolik, že přinutí jejich kuchaře, aby je pod hrozbou smrti celé jeho rodiny otrávil nějakým svinstvem. Co je smluveno je provedeno – umírají tak čtyři méně důležití církevní hodnostáři. Viník je záhy dopaden, a protože odmítá Boleyna vyzradit, aby tak uchránil své tři dcery, je uvařen v obrovské kádi s nějakou dobrotou, kterou už v životě vícekrát neochutná.

A protože mrzké londýnské podsvětí 16. století nereprezentuje jen bělovlasý tyran Thomas Boleyn, vaří se pomalu voda i pro samotnou Annu Boleynovou…