Sezóna 3 – Díl sedmý – láska dostala opakovaně přes prsty

„Vždyť vypadá jako kůň! Flanderská kobyla!!!“ – Král Jindřich to se svou čtvrtou dámou vidí černě od začátku do konce.

„Naše země není žádný bordel a princezna není kurva.“ – Oproti tomu, držitel čtvrté dámy v Evropě věci vidí opravdu hodně po svém, a pro hutné slovo nechodí daleko. Cromwell si hraje s ohněm dále a nabádá královského malíře mistra Holbeina, aby svému černému koni v otázce královského ženění, Anně Klevské, tu a tam přidal na těch správných křivkách. Ostatně, jak sám říká, co jiného je umění, než bohapustá lež? Na malou chvíli to reálně vypadá, že bude válka s půlkou Evropy, nicméně ostrovní zemi Jindřicha VIII. na poslední chvíli zachránili z jihu dotírající Turkové. Císařské lodě se strašidelným černým orlem se tedy jen tak mihnou kolem anglických břehů.

Cromwell krále – za určité pomoci zoufale negalantního Sira Johna Huttona – úspěšně dovlekl k veselce s Annou Klevskou, což se jeví jako politicky prozíravé. Tajemné zacházení s touto „puritánskou kacířkou“ (politika je zdá se leckdy přednější než víra) rozpaluje zvědavého a vzpupného krále do běla. O to je větší panovníkova katarze, když pět minut po dvanácté zjistí, že ho hajzlík Cromwell úspěšně oženil s Německy mluvící „kobylou“ bez šarmu, která mu rozhodně nezavoněla – a ani z opačné strany to není slavné. Královské lože nezvykle strádá, neb princezna mu „smrdí“ a rozhodně ji nehodlá odpanit, natož počít pojišťujícího druhého syna.

Cromwell se tímto majestátním přehmatem ocitá v suverénně největší královské nemilosti a jeho život začíná být reálně ohrožen, nemluvě o vydobyté pozici. Dokonce poníženě domlouvá zmatené královně Anně, aby nějakým způsobem probudila ono královské libido, které v Jindřichovi, jak víme z minulých epizod, rozhodně existuje. Čtvrté – a jistě nepřekvapí, že rozhodně ne poslední – Jindřichovo manželství tedy rozhodně nestojí na pevných základech.

Francois Bryan byl v minulém životě buďto Casanovou, nebo honáckým psem. Král sice pod vlivem tisíce jiných starostí zapomíná, ale on ne, a tak úspěšně vystopuje a dešifruje jakýsi dopis z rukou kardinála Polea, který Bryana a jeho kumpána přivádí do jihofrancouzského Carpentrasu. Opět bezúspěšně. Z honu se pomalu stává osobní věc…