Sezóna 2 – Díl třetí: A na svět přichází… nepotřebné děvčátko

„Nikdo neházel klobouky ani nekřičel. Bylo to jako na pohřbu a ne na svatbě.“

Řídký dav londýnský v sobě pěstoval vraha, ne tak nadšení nad novou královnou.

Albion pomalu začíná chápat, že pohrdání církví svatou povede na ostrovech v podstatě k absolutismu, kterému se prozatím netěšil žádný jiný anglický panovník. Hrstka jedinců, které podobný průběh až tak nevadí (přirozeně proto, že se na něm svezou směrem nahoru), neváhá s odpůrci konfrontovat své síly i v místech svatých, což naznačuje smrt Paddingtonova v kostele – jak jinak než rukou Boleynových lidí.

Král Jindřich jakožto hlava úplně nové církve, poháněn mladým a nedočkavým srdcem, tlačí ve věci anulace manželství s Kateřinou mohutně na pilu. Zároveň se obklopuje neznámým, ale patřičně krotkým německým biskupem a v Cromwellovi pro změnu vidí nového kancléře – Thomas More, člověk církvi věrný až za hrob, se v minulých dílech stáhnul mezi živly z nejpodvratnějších a tajně navštěvuje Kateřinu ve svém tristním vyhnanství na hradě v Moru. Kateřině Jindřich vymýšlí nový titul – Princezna vdova z Walesu – a protože tuto zhrzenou ženu nechce vidět Londýnu blíže než na hony daleko, posílá s ponižující zprávou Brandona.

Král Jindřich si Annu Boleynovou, nyní právoplatnou královnu anglickou, konečně „legálně“ bere za svou choť. Bohužel, i přes četná chlácholení pokorného Cromwella to londýnský dav vidí jinak a dochází tak k odfláknutému a fušérskému atentátu na Annu, při němž je zabit člen oslavného konvoje, který si to štrádoval přímo za Annou. Jako vždy precizní Thomas Boleyn zamete stopy a pověřuje Cromwella, aby se londýnským asasínům – tak trochu mimo zraky věčně zaměstnaného krále – konečně někdo podíval na zoubek. Pár měsíců nato Anna, která si mezitím cepuje ryze luteránské služebnictvo, oproti všem očekáváním rodí holčičku – zdravou, ale pořád jen holčičku, kterým středověký trůn do rukou vinou dobových paradigmat nepatřil. Sexuálně frustrovaný a porodem zdrcený mladý král tuto událost „oslaví“ v loži s úplně jinou ženou – mladou a koketní blondýnkou Eleanor.

Církevní papalášové v Římě chtějí nejprve Jindřicha ukolébat nějakou dobrou zprávou, protože vědí, že si podle nich hodinky již nikdy více řídit nebude, ale nakonec do Londýna přece jen adresují nepříznivou správu rezolutně popírající nový sňatek, žádají rychlou nápravu a před celou Evropou otevřeně hrozí exkomunikací jak Anglie, tak jejího vladaře. A protože moc dobře vědí, jak nulový respekt aktuální držitel ostrovního trůnu chová vůči starým zvyklostem, potají formují řád Jezuitů – křesťanství fanaticky oddaných bojovníků Božích, kteří se s tím lidově řečeno nemažou.